Víte co si oblékáte?

Nepromokavá a prodyšná bunda patří k základní výbavě turistů, cyklistů, běžců i všech, kdo tráví čas venku za proměnlivého počasí. Při výběru ale narazíte na pojmy jako membrána, zátěr, DWR, vodní sloupec, RET, MVTR nebo konstrukce 2L, 2,5L a 3L. Co skutečně znamenají a které parametry jsou důležité?

Moderní outdoorové materiály se snaží vyřešit dva protichůdné požadavky: zabránit pronikání vody zvenčí a současně umožnit odchod vlhkosti od těla. Samotná hodnota vodního sloupce nebo prodyšnosti však o kvalitě bundy neříká všechno. Důležitá je konstrukce celého výrobku, podlepení švů, větrání, svrchní materiál i způsob použití.

Co znamená nepromokavý a prodyšný materiál?

Nepromokavý a prodyšný materiál má bránit pronikání kapalné vody zvenčí a současně umožňovat transport vodní páry směrem od těla. V outdoorovém oblečení se toho dosahuje především pomocí membrány nebo funkčního zátěru spojeného se svrchní textilií.

Při pohybu produkuje lidské tělo teplo a pot. Úkolem funkčního oblečení proto není pouze zastavit déšť. Musí také pomáhat odvádět vznikající vlhkost. Pokud by bunda byla dokonale nepropustná, ale neumožňovala žádný transport vlhkosti, při intenzivním pohybu by se pod ní rychle vytvořilo velmi vlhké mikroklima.

V praxi proto hledáme kompromis mezi několika vlastnostmi:

• odolností proti dešti a sněhu,
• prodyšností a transportem vodní páry,
• mechanickou odolností,
• hmotností a sbalitelností,
• komfortem při nošení,
• cenou.

Jaké základní typy outdoorových materiálů existují?

Svrchní outdoorové materiály můžeme podle konstrukce rozdělit na tkané materiály, materiály se zátěrem a membránové materiály. Každá technologie nabízí jiné vlastnosti a hodí se pro jiný způsob použití.

Tkané materiály

Tkané materiály vznikají klasickým proplétáním vláken. Díky moderním vláknům, hustému způsobu tkaní a povrchovým úpravám mohou velmi dobře odolávat větru a krátkodobě také lehkým srážkám.

Jejich velkou výhodou bývá velmi dobrá prodyšnost, pružnost a komfort při pohybu. Typickým příkladem použití jsou softshellové bundy a kalhoty. Tkaný softshell může být ideální pro turistiku nebo aktivní pohyb v chladném počasí, ale bez další nepromokavé vrstvy obvykle není určen do dlouhotrvajícího silného deště.

Materiály se zátěrem

Zátěr vzniká nanesením funkční vrstvy přímo na nosnou textilii. U outdoorového oblečení se často používají zejména polyuretanové neboli PU zátěry.

Výhodou bývá nižší výrobní cena a možnost dosáhnout dobré odolnosti proti vodě. Kvalita zátěrů se ale výrazně liší. Nelze proto automaticky tvrdit, že každý membránový materiál je kvalitnější než každý materiál se zátěrem.

Membránové materiály

Membrána je velmi tenká funkční vrstva spojená s další textilií. Jejím hlavním úkolem je zabránit pronikání kapalné vody zvenčí a současně umožnit transport vlhkosti směrem ven.

Samotná membrána je pouze jednou částí materiálu. V hotové bundě ji doplňuje svrchní textilie a podle konstrukce také podšívka nebo ochranná vnitřní vrstva. Proto se u membránového oblečení setkáte s označením 2L, 2,5L nebo 3L.

Co je DWR a proč není totéž co membrána?

DWR je vodoodpudivá úprava povrchu svrchní textilie. Pomáhá vodě vytvářet kapky a stékat z materiálu místo toho, aby se svrchní tkanina rychle nasákla. DWR sama o sobě nenahrazuje nepromokavou membránu.

Zkratka DWR pochází z anglického Durable Water Repellent. Funkční vodoodpudivá úprava je důležitá také u membránových bund.

Když se svrchní látka nasytí vodou, bunda může být na dotek studená a výrazně se zhorší podmínky pro odvod vodní páry. Uživatel pak někdy získá dojem, že membrána přestala fungovat, přestože přes ni voda přímo neproniká.

DWR se používáním, praním a mechanickým namáháním postupně opotřebovává. Proto je potřeba řídit se pokyny výrobce a v případě potřeby vodoodpudivou úpravu obnovit vhodným prostředkem.

Jaký je rozdíl mezi 2L, 2,5L a 3L membránou?

Označení 2L, 2,5L a 3L nevyjadřuje počet membrán ani automaticky jejich kvalitu. Popisuje konstrukci laminátu, tedy způsob, jakým jsou spojeny svrchní textilie, membrána a její vnitřní ochrana.

Dvouvrstvá konstrukce – 2L

U dvouvrstvého laminátu je membrána spojena se svrchní textilií a na vnitřní straně ji chrání samostatná podšívka. Výsledkem může být velmi komfortní bunda vhodná pro běžné outdoorové použití.

Dvouapůlvrstvá konstrukce – 2,5L

U konstrukce 2,5L není použita klasická volná podšívka. Membránu z vnitřní strany chrání lehký ochranný nános nebo struktura. Díky tomu lze vyrobit lehkou a velmi dobře sbalitelnou bundu.

To je praktické například při turistice nebo cyklistice, kdy nepromokavou bundu většinu dne nesete v batohu a obléknete ji až při zhoršení počasí.

Třívrstvá konstrukce – 3L

U třívrstvého laminátu jsou svrchní textilie, membrána a vnitřní ochranná textilie spojeny do jednoho celku. Takové řešení bývá mechanicky odolné a používá se u technického oblečení určeného pro náročnější podmínky.

Neznamená to však, že 3L bunda je automaticky nejlepší pro každého. Pro občasné výlety může být lehčí nebo komfortnější konstrukce praktičtější.

Jak funguje mikroporézní membrána?

Mikroporézní membrána obsahuje velmi malé póry. Jejich struktura je navržena tak, aby bránila průniku kapalné vody zvenčí a zároveň umožňovala transport vodní páry směrem ven.

Tento princip se používá u řady známých membránových technologií. Pro jejich dlouhodobou funkčnost je důležitá správná údržba. Nečistoty, tělesné tuky a zbytky nevhodných pracích prostředků mohou negativně ovlivňovat vlastnosti funkčního materiálu.

Jak funguje hydrofilní membrána?

Hydrofilní membrána nevyužívá otevřené mikropóry stejným způsobem jako mikroporézní technologie. Transport vlhkosti probíhá prostřednictvím struktury samotného materiálu a je ovlivněn rozdílem podmínek mezi vnitřní a vnější stranou.

Výhodou tohoto principu může být velmi dobrá odolnost proti vodě a menší citlivost na zanášení pórů. Konkrétní vlastnosti však vždy závisejí na použité technologii a konstrukci celého laminátu.

Co znamená vodní sloupec?

Vodní sloupec vyjadřuje odolnost materiálu proti hydrostatickému tlaku vody a běžně se uvádí v milimetrech. Čím vyšší hodnotu materiál zvládne před průnikem vody, tím vyšší je jeho laboratorně naměřená odolnost proti tlaku vody.

Hodnota se vztahuje především k samotnému testovanému materiálu. O skutečné funkčnosti bundy rozhodují také švy, jejich podlepení, zipy, kapuce, střih a další konstrukční detaily.

Tabulku je potřeba chápat orientačně. Tlak na materiál výrazně roste například při klečení na mokrém povrchu nebo v místech, kde na bundu tlačí popruhy těžkého batohu.

Proto není dobré vybírat bundu pouze podle pravidla „čím vyšší vodní sloupec, tím lepší“. Pro běžnou turistiku může být důležitější dobrý střih, kvalitní kapuce a účinné větrání než extrémně vysoká laboratorní hodnota.

Co znamená prodyšnost?

Prodyšnost v kontextu membránového oblečení popisuje schopnost materiálu umožnit transport vodní páry od těla. Neznamená, že se v nepromokavé bundě nebudete potit. Produkce potu závisí především na intenzitě pohybu, teplotě, vlhkosti a individuální termoregulaci.

Žádná membrána nedokáže zrušit fyzikální zákony. Transport vlhkosti je ovlivněn rozdílem teploty a vlhkosti na obou stranách materiálu. V teplém a velmi vlhkém prostředí mohou být podmínky pro odvod vlhkosti výrazně horší.

Co je RET a jak jeho hodnotu číst?

RET vyjadřuje odpor materiálu proti průchodu vodní páry. U této metody platí jednoduché pravidlo: čím nižší hodnota RET, tím menší odpor materiál klade transportu vodní páry.

RET je užitečný zejména při porovnávání materiálů testovaných stejnou nebo srovnatelnou metodikou. Ani zde ale jedno číslo nedokáže popsat komfort celé bundy.

Co znamená MVTR?

MVTR neboli Moisture Vapor Transmission Rate vyjadřuje množství vodní páry, které projde určitou plochou materiálu za stanovenou dobu. Často se uvádí v g/m²/24 h. Na rozdíl od RET zde obecně platí: vyšší hodnota znamená vyšší naměřený prostup vodní páry.

U MVTR je však potřeba zvýšená opatrnost při porovnávání. Existuje více testovacích postupů a rozdílné metodiky mohou u stejného nebo podobného materiálu přinést rozdílné výsledky.

Proto nedává velký smysl automaticky porovnávat dvě bundy různých výrobců pouze podle hodnoty MVTR, pokud nevíme, za jakých podmínek byly údaje získány.

Proč se v nepromokavé bundě můžete stále potit?

Membrána potu nezabraňuje. Jejím úkolem je vytvořit podmínky, aby se vznikající vodní pára mohla dostávat směrem ven. Při vysoké intenzitě pohybu však může tělo produkovat vlhkost rychleji, než ji dokáže celý systém oblečení odvádět.

Právě proto jsou u technických bund důležité také mechanické ventilační prvky. Typickým příkladem jsou rozepínatelné otvory v podpaží nebo vhodně řešené kapsy.

Při náročné aktivitě může otevření ventilace odvést přebytečné teplo a vlhkost rychleji než samotný transport přes membránu.

Jak vybrat nepromokavou bundu podle použití?

Správnou bundu vybírejte podle aktivity, intenzity pohybu a podmínek, ve kterých ji budete skutečně používat. Jinou konstrukci potřebuje turista s těžkým batohem a jinou cyklista, který hledá co nejlehčí záložní ochranu proti dešti.

• Běžná turistika: hledejte vyvážený poměr nepromokavosti, komfortu a prodyšnosti.
• Vícedenní trekking: důležitá je mechanická odolnost, spolehlivá ochrana a kvalitně řešená kapuce.
• Cyklistika: důležitá je nízká hmotnost, sbalitelnost a dobrá prodyšnost. Bunda by měla respektovat posed na kole, chránit záda i při předklonu a umožňovat volný pohyb rukou. Pro sportovní jízdu oceníte také účinné odvětrávání a možnost bundu rychle sbalit do kapsy nebo brašny.
• Běh: prioritou je velmi nízká hmotnost, prodyšnost a minimální omezení pohybu. Při vysoké intenzitě je důležité také mechanické odvětrávání.
• Náročná horská turistika: zaměřte se na odolnější konstrukci, spolehlivou ochranu proti dlouhotrvajícím srážkám, kvalitní kapuci a materiál schopný snášet kontakt s batohem.
• Každodenní použití: větší význam může mít pohodlí, příjemný materiál a univerzálnost než extrémní technické parametry.

Je lepší membrána, nebo zátěr?

Membrána není automaticky lepší než zátěr. Kvalita obou technologií se výrazně liší a při výběru je důležitější konkrétní provedení, parametry, konstrukce výrobku a zamýšlené použití než samotný název technologie.

Kvalitní membránové materiály obvykle umožňují spojit vysokou odolnost proti vodě s dobrou prodyšností a mechanickou odolností. Jejich výroba však bývá náročnější, což se může projevit také v ceně.

Zátěrové materiály mohou být cenově dostupnější a pro běžné použití naprosto dostačující. Rozhodující proto není otázka „membrána, nebo zátěr?“, ale spíše co od konkrétního oblečení očekáváte a v jakých podmínkách ho budete používat.

Na co se zaměřit při výběru nepromokavé bundy?

Při výběru nepromokavé bundy nesledujte pouze číslo vodního sloupce. Dobrá bunda funguje jako celek. Důležité jsou materiál, konstrukce, podlepené švy, kapuce, zipy, ventilace, střih i hmotnost.

1. Ujasněte si způsob použití. Jinou bundu potřebujete na jednodenní turistiku, jinou na několikadenní přechod hor a jinou na cyklistiku.
2. Zkontrolujte vodní sloupec. Vyšší hodnota poskytuje větší rezervu proti tlaku vody, ale sama o sobě neurčuje kvalitu celé bundy.
3. Porovnejte prodyšnost. U RET je výhodnější nižší hodnota, u MVTR naopak vyšší.
4. Sledujte konstrukci laminátu. Lehká 2,5L bunda může být ideální jako záložní vrstva, zatímco odolnější 3L konstrukce dává smysl při častém a náročném používání.
5. Prověřte podlepení švů. Nepromokavý materiál nepomůže, pokud voda proniká konstrukčními místy výrobku.
6. Vyzkoušejte kapuci. Měla by dobře chránit hlavu a současně umožňovat dostatečný výhled a pohyb.
7. Nezapomeňte na ventilaci. Při intenzivním pohybu jsou větrací otvory často stejně důležité jako samotná prodyšnost materiálu.

Jak správně prát a udržovat membránové oblečení?

Membránové oblečení je vhodné pravidelně čistit podle pokynů výrobce. Pot, mastnota a nečistoty mohou zhoršovat funkci materiálu, zatímco nevhodné prací prostředky mohou na textilii zanechávat nežádoucí rezidua.

Před praním vždy zkontrolujte pokyny uvedené výrobcem konkrétního oblečení. Jednotlivé membrány, lamináty a povrchové úpravy mohou vyžadovat odlišnou péči.

• Dodržujte teplotu a prací program doporučený výrobcem.
• Používejte prostředek vhodný pro funkční nebo membránové oblečení, pokud jej výrobce doporučuje.
• Nepoužívejte aviváž, pokud ji výrobce výslovně nepovoluje.
• Důkladně odstraňte zbytky pracího prostředku.
• Pravidelně kontrolujte stav vodoodpudivé DWR úpravy.
• DWR obnovujte způsobem doporučeným výrobcem oděvu nebo impregnačního prostředku.

Jak poznat, že je potřeba obnovit DWR?

Pokud se voda přestane na povrchu bundy formovat do kapek a svrchní textilie začne rychle tmavnout a nasakovat, může být vodoodpudivá DWR úprava oslabená. Nemusí to automaticky znamenat poškozenou membránu.

Nejprve může pomoci správné vyprání oděvu. U některých výrobků lze následně DWR znovu aktivovat teplem, pokud to dovolují pokyny výrobce. Jestliže vodoodpudivost ani poté nestačí, lze použít vhodný obnovovací prostředek.

DWR a nepromokavost membrány nejsou totéž. Nasáklá svrchní tkanina může výrazně snížit komfort a zhoršit podmínky pro transport vlhkosti, i když vlastní membrána stále brání průniku vody.

Jak dlouho vydrží membránová bunda?

Životnost membránového oblečení nelze určit jedním počtem let. Závisí na intenzitě používání, mechanickém namáhání, konstrukci materiálu, péči, praní i způsobu skladování.

Nejrychleji se obvykle projeví opotřebení svrchní vodoodpudivé úpravy. Postupně se mohou opotřebovávat také svrchní textilie, zipy, podlepení švů a další části bundy.

Velkou zátěž představuje například dlouhodobé tření popruhů batohu o ramena a záda. Pro pravidelné vícedenní túry s těžkým batohem proto dává smysl odolnější materiál, zatímco pro lehkou záložní bundu do malého batohu může být důležitější nízká hmotnost a sbalitelnost.

Jak se rychle vyznat v parametrech membránové bundy?

Při porovnávání bund si zapamatujte několik jednoduchých pravidel: vyšší vodní sloupec znamená vyšší laboratorní odolnost proti tlaku vody, nižší RET znamená lepší transport vodní páry a u MVTR obecně platí, že vyšší hodnota znamená vyšší naměřený prostup vodní páry.

• Vodní sloupec: vyšší hodnota = vyšší odolnost proti tlaku vody.
• RET: nižší hodnota = lepší prodyšnost.
• MVTR: vyšší hodnota = vyšší naměřený prostup vodní páry.
• DWR: povrchová vodoodpudivá úprava, nikoliv membrána.
• 2L: komfortní konstrukce se samostatnou podšívkou.
• 2,5L: lehké a dobře sbalitelné řešení.
• 3L: odolná konstrukce vhodná pro náročnější použití.

Čísla však vždy posuzujte společně s konstrukcí konkrétního výrobku. Bunda s nejvyšším vodním sloupcem nemusí být nejlepší bundou právě pro vás.

Co je při výběru nepromokavého oblečení nejdůležitější?

Nejdůležitější je sladit vlastnosti oblečení s aktivitou a podmínkami, ve kterých ho skutečně využijete. Místo hledání nejvyššího vodního sloupce se zaměřte na vyvážený poměr ochrany proti počasí, prodyšnosti, odolnosti, hmotnosti a komfortu.

Pro cyklistu nebo běžce může být rozhodující nízká hmotnost, sbalitelnost a odvod přebytečného tepla. Turista s těžkým batohem na několikadenním přechodu naopak více ocení mechanickou odolnost a spolehlivou ochranu při dlouhém pobytu v dešti.

A právě zde má smysl dívat se na technické parametry v souvislostech. Vodní sloupec, RET nebo MVTR jsou užitečné údaje, ale o skutečné funkčnosti rozhoduje celý výrobek a způsob, jakým jej používáte.

Často kladené otázky (FAQ)

Jaký vodní sloupec je vhodný na turistiku?

Pro běžnou turistiku se často volí bunda s vodním sloupcem přibližně 10 000 až 20 000 mm. Do náročnějších podmínek nebo pro delší pobyt v dešti může být vhodná vyšší rezerva. Důležitá je ale také konstrukce bundy, podlepené švy a kapuce.

Je lepší RET, nebo MVTR?

RET a MVTR jsou rozdílné způsoby vyjádření transportu vodní páry. U RET znamená nižší číslo lepší prodyšnost, zatímco u MVTR obecně znamená vyšší číslo vyšší naměřený prostup vodní páry. Hodnoty různých metod není vhodné přímo převádět.

Jaký je rozdíl mezi DWR a membránou?

DWR je vodoodpudivá úprava svrchní textilie, díky které se voda na povrchu sráží do kapek a stéká. Membrána je funkční vrstva uvnitř materiálu, která vytváří hlavní bariéru proti průniku vody a umožňuje transport vodní páry.

Je 3L membránová bunda lepší než 2,5L?

Ne vždy. Třívrstvá konstrukce bývá odolnější a hodí se pro náročné použití, zatímco 2,5L bunda může být lehčí a lépe sbalitelná. Správná volba závisí na aktivitě, četnosti používání a požadovaném poměru hmotnosti, odolnosti a komfortu.